Vztah k okolí

Typickým rysem schizofrenie je narušení schopnosti řešit problémy týkající se rodiny a blízkých osob. Vztahy s okolím se zhoršují. Nemocný nezřídka ztrácí své blízké nebo je sám přestane vyhledávat. Žije pak osaměle. Proto existují rehabilitační programy, jež mají za úkol naučit nemocného udržovat alespoň určitý kontakt s okolím.

Sociální skluz

Původně se lékaři domnívali, že schizofrenie je „onemocněním chudých“, protože pacienti často přicházeli z chudinských čtvrtí. Až později se ukázalo, že špatný stav není příčinou, nýbrž důsledkem nemoci. Zpravidla již před prvními zjevnými příznaky mají muži se schizofrenií nižší postavení ve společnosti, než měli jejich otcové. Stav se dále zhoršuje ztíženým kontaktem s okolím: Bez léčby postižená osoba může ztratit práci, rodinu, přestane o sebe dbát a upadá do bídy.

Jak o nemocném mluvíme, určuje jeho budoucnost

Emoční expresivita je jiný výraz pro to, jak velké emoce vzbuzuje v příbuzných nemocného zmínka o něm. Je zajímavé, že skoro nezáleží na tom, zda se jedná o emoce kladné, nebo záporné. Emoční expresivita se dá měřit a vypočítat. Hodnotí se tón hlasu, důraz, tempo. Hodnotí se frekvence kritických i pozitivních poznámek, vřelosti i nepřátelství, emočního zaujetí apod. Relaps (návrat) onemocnění se daleko častěji objevuje u pacientů žijících v prostředí vysoké emoční expresivity. Emoční expresivita se dá rodinnou psychoterapií ovlivnit tak, aby se každý v rodině cítil lépe a pacient žil v méně stresovém prostředí.

Poruchy komunikace v rodině

Špatné rodinné prostředí samo o sobě schizofrenii nevyvolá. Může ale fungovat jako spouštěč u jedinců s vrozeným sklonem k tomuto onemocnění. V tomto smyslu je důležité zejména chování matky. Příliš ochranářské typy matek svou nepřiměřenou péčí znemožňují dítěti, aby se naučilo samo zvládat stresové situace. Také odmítavé, dominantní a málo citlivé matky představují pro správný vývoj dítěte riziko. Dítě nemá sebevědomí a odvahu se vyrovnávat se světem, kde je pro něj málo lásky.

Druhým rizikovým faktorem je porucha komunikace v rodině, kde se něco jiného říká a něco jiného myslí. Příkladem může být situace, kdy něco rodiče dítěti formálně dovolí, ale dítě cítí, že pokud to udělá, budou se na něj přesto zlobit. Tím se ztrácí jeho vnitřní jistota a schopnost odhadovat vliv svého chování na ostatní.

Rozdíly mezi muži a ženami se schizofrenií

Mezi muži a ženami trpícími schizofrenií se vyskytuje mnoho rozdílů. Ženy ve srovnání s muži:

• mají projevy prvních příznaků v pozdějším věku
• jejich celkové postižení je mírnější
• prokazují menší zhoršení v oblasti péče o sebe (hygiena apod.)
• mají menší problémy v práci
• méně často se rozvádějí
• častěji se jim povede vůbec najít partnera
• častěji mívají děti
• mají méně negativních příznaků (viz Slovníček pojmů)
• méně často páchají sebevraždu (častěji ale páchají sebevražedný pokus)
• méně často páchají kriminální činy
• méně často zároveň pijí nadměrně alkohol
• mají méně hospitalizací s kratším trváním
• lépe reagují na léčbu antipsychotiky (léky proti schizofrenii)
• mají méně problémů v sexuální oblasti
• častěji se sebepoškozují
• častěji mají zároveň deprese
• nemívají tak velké zdravotní problémy
• mají více pozitivních příznaků (viz Slovníček pojmů)