Schizofrenie a právo

Schizofrenie bývá spojena se snížením některých schopností. Pod vlivem ataky onemocnění může jednat pacient i v rozporu se zákonem, způsobit škody a podobně. Samostatnou kapitolu přestavuje schopnost vykonávat původní práci.

Řízení motorových vozidel

Velmi citlivá je otázka řidičského průkazu. Nikde není jasně uvedeno, že by člověk léčený pro schizofrenii nemohl řídit automobil. Psychiatr posuzuje individuální schopnosti a stabilizaci stavu nemocného. Zvažuje vývoj onemocnění v minulosti (byla-li jen jedna ataka, nebo zda se stavy často opakují), spolupráci pacienta při užívání léků, schopnost udržet pozornost apod.

Způsobilost držet zbraň

Vzhledem k narušení schopnosti pacienta vnímat správně okolní realitu nemůže pacient se schizofrenií držet zbraň ani střelivo. Psychiatr vydává posudek o Nezpůsobilosti držet zbraň a střelivo.

Pracovní neschopnost a invalidní důchod

Nemocní se schizofrenií mají často nárok na částečný nebo plný invalidní důchod. Lékař (psychiatr) musí ověřit míru poškození schopnosti pracovat. Používá k tomu tyto nástroje:

• rozhovor s nemocným
• získání informací od okolí nemocného
• pokus o pracovní zařazení pacienta
• výsledky práce pacienta v chráněné dílně

Při pohovoru s psychiatrem je třeba připravit se i na to, že psychiatr je povinen vyloučit úmyslné přehánění problémů za účelem získání důchodu.

Vojenská služba

Schizofrenie nebo podezření na rozvíjející se příznaky schizofrenie jsou důvodem k neschopnosti výkonu vojenské služby. Každý, kdo se do vojenské služby hlásí, je vyšetřen psychiatrem.

Spáchání trestného činu

Pokud spáchá člověk s diagnózou „schizofrenie“ trestný čin, posuzuje se vliv psychického onemocnění na spáchání trestného činu. Je důležité zjistit, zda byl čin spáchán pod vlivem ataky nemoci, nebo zda byl pacient v té době bez příznaků, a je tudíž za čin zodpovědný jako kdokoliv jiný. Soudní znalec se vyjadřuje ke schopnosti obviněné osoby porozumět nebezpečnosti svého jednání, ovládat se, způsobilosti nemocného účastnit se soudního jednání či trestního řízení. Posuzuje zdravotní stav pacienta v době činu a okolnosti dané události. V případě soudem nařízené ústavní léčby se vyjadřuje ošetřující psychiatr k eventuálnímu propuštění pacienta. V podstatě se musí zaručit za to, že pacient již není nebezpečný sobě ani okolí.