Rozdělení

Schizofrenie patří do skupiny chorob, nazývaných obecně psychózy, nebo také schizofrenní poruchy. Mimo „klasické“ schizofrenie sem ještě patří:

• Schizoafektivní porucha
• Akutní přechodná psychotická porucha
• Trvalá porucha s bludy
• Schizotypní porucha

A: Schizoafektivní porucha

Co to je?
Schizoafektivní porucha je časté psychické onemocnění. Na rozdíl od schizofrenie se vyskytuje současně s bludy a halucinacemi také porucha nálady. Nálada je chorobně smutná nebo naopak radostná se zvýšeným sebevědomím.

Projevy
Depresivní nálada bývá spojena s útlumem chování, bezradností, pokusy spáchat sebevraždu apod. Nemocný může trpět bludem, že spáchal něco hrozného, co zničí jeho rodinu nebo ublíží někomu jinému. Při příliš radostné náladě se stává, že má člověk ohromné sebevědomí a myslí si, že všechno dokáže. Může každému radit a hrnout se do všech aktivit, být nekritický. Po podráždění může být i agresivní – alespoň slovně.

Průběh onemocnění
Dalo by se čekat, že tito nemocní na tom budou hůře, a také tak dopadnou ve srovnání s pacienty se schizofrenií. Koneckonců mají schizofrenii a „ještě něco navíc“. Opak je však pravdou. Zdá se, že emoce postižené osoby chrání, někdo je dokonce považuje za kompenzační mechanismus, jak lidé se schizofrenií bojují. Emoce zřejmě chrání psychiku člověka před devastujícím účinkem ataky schizofrenie. Fakt je ten, že osoby se schizoafektivní poruchou mají menší obtíže, co se týče fungování v životě: Méně často skončí bez práce, méně často ztrácejí rodinu. Také si častěji najdou partnera a mají děti.

Léčba
V léčbě schizoafektivní poruchy se kombinují léky na schizofrenii (neboli antipsychotika) s antidepresivy u nemocných s chorobně skleslou náladou či s takzvanými stabilizátory nálady u pacientů s rozpínavou radostnou náladou. Některá antipsychotika mají příznivý vliv na náladu, proto se dnes v léčbě schizofrenie prosazují čím dál více. Jsou to především léky obsahující účinnou látku risperidon nebo olanzapin. U silně depresivních jedinců může být velmi účinná elektrokonvulzivní terapie (lidově „elektrošoky“). Ačkoliv na pohled vypadá tato terapie podivně a může v nepoučených lidech vzbuzovat strach, má úžasné výsledky. Pro osoby, jež vyzkoušely mnoho léků s malým účinkem a jsou stále silně depresivní, má její doporučení stále velký význam. Trvá krátce, má minimum nežádoucích účinků a opravdu mnoho lidí je potom jako znovuzrozených.

B: Akutní přechodná psychotická porucha

Projevy
Na rozdíl od schizofrenie se u ní nevyskytuje období prodromů (viz Vývoj nemoci). Předchází jí výrazný stres, jako je politický převrat v zemi apod. Příznaky se rychle mění a jsou pestré. Postižený jedinec ale nemívá nedostatek emocí, naopak bývá rozrušený a hodně emotivní.

Léčba
Důležitý je klid, léky proti psychóze se podávají v co nejmenších možných dávkách. Někdy je nutné přidat i zklidňující léky.

C: Trvalá porucha s bludy

Příznaky
U této poruchy jsou v popředí bludy (viz Příznaky). Nejčastější je blud pronásledování. Mohou se objevit ale i jiná chorobná přesvědčení, jako nevývratné přesvědčení, že člověk vynalezl převratný vynález (například perpetuum mobile), že trpí nevyléčitelnou nemocí, že mu někdo ublížil a je nutno se s ním soudit, že je pacient znetvořený, že ho napadli paraziti... Bludy doprovázejí odpovídající emoce (to u schizofrenie nebývá), myšlení není nesouvislé. Osobnost nemocného se nerozpadá, blud mu ale může způsobovat velké utrpení.

Léčba
Léčba nebývá jednoduchá. Skládá se z léků proti schizofrenii, antidepresiv a psychoterapie.

D: Schizotypní porucha

Schizotypní porucha pozornosti je podobná schizofrenii, jen má mírnější průběh. Může však ve schizofrenii přejít.

Příznaky
Typické je rozvolněné a těkavé myšlení, sklon k obřadnostem, malá schopnost soustředit se, pocity odtržení od sebe sama, nejistota a podezřívavost.

Léčba
Léčba je velmi podobná léčbě schizofrenie (viz léčba schizofrenie).